Trocha mého soukromí
V minulém článku jsem vám slibovala, že vás nechám trochu nahlédnout do mého soukromí. Chtěla bych se s vámi podělit o to, kde čerpám inspiraci, kde pracuji, jak vypadá můj běžný pracovní den a co je mým cílem.
Když jsem chodila ještě na gymnázium tak mě bavilo něco organizovat, opravdu hodně jsem se ,,vyřádila" na svém maturitním plese. Někteří spolužáci (hlavně kluci) pro to moc pochopení neměli, ale naštěstí to vše dobře dopadlo a společnými silami jsme vše zvládli. Už tehdy jsem věděla, že organizace je moji silnou stránkou a jsem schopna zvládat krizové situace.
Další zkouškou byla moje svatba, sice jsme měli jen kolem 30 lidí, ale logistika byla náročnější. Vše jsme zvládli na jedničku. A to jsem měla 8 týdnů do porodu našeho syna Františka.
Uběhl roka a já se na mateřské začala tak trochu nudit, a proto jsem se úplně zbláznila do příprav svatby kamarádky a tehdy se stal ten zlomový moment, kdy jsem zjistila, že to je přesně to co by mě bavilo. Pomáhat ostatním, aby si svůj den užili a dát jim své nápady a zkušenosti.
Každá svatba je úplně jiná a zároveň tak stejná. Na každou svatbu se musí zařídit obřad, hostina, oblečení pro ženicha a nevěstu, prstýnky a další. Ale vždy se liší lidmi, prostředím, zábavou a celkovým konceptem celé svatby. Mým hlavním cílem je to, aby svatba byla dle představ a očekávání snoubenců, a proto nemám nasmlouvané žádné dodavatele a nesnažím se jen ,,prodat" nějakou kapelu nebo fotografa jen proto , že z toho budu mít nějaký profit. Vždy hledám dodavatele podle přání a požadavků snoubenců. Tato cesta je trochu složitější a časově náročnější, ale chci se lišit od ostatních a hlavně jen ,,neprodávat" práci jiných.
Nejvíce mě těší, když se o mě ,,moji" snoubenci zmíní někomu dalšímu a nebo mě osloví další svatebčané ze svatby, že by si přáli abychom byli součástí i jejich příprav a toho úžasného dne. Většinou se na jejich svatbě poté potkáme i s lidmi z první svatby a třeba jejich narozenými dětmi. Je krásné vidět jak jsou lidé šťastní a my samozřejmě s nimi.
Hodně lidí mi položilo otázku, jak vše zvládám, kolik času věnuji práci, zda mám čas na děti a domácnost. Moje odpověď vždy zní, že děti jsou pro mě na prvním místě a tak to i zůstane, ale občas je fajn si odpočinout a chvílí přepnout mozek z mateřských starostí na ty pracovní. Každý si asi myslí, že jako koordinátorka budu mít nějakou kancelář nebo studio, ale vůbec tomu tak není. Moje ,,pracovna" je vměstnaná do jednoho pracovního koutku, který je v naší ložnici. Proto, abych mohla odvádět svoji práci dobře, potřebuji hlavně svoji hlavu, telefon a notebook. Všechny tyto věci jsou mobilní a tudíž všechny schůzky směřuji do restaurací a kaváren a za svými klienty dojíždím. Doma poté dotvářím jen pár věcí a to například smlouvy, harmonogramy atd. Také samozřejmě články na blog atd.
Inspirace. To je jedno velké téma samo o sobě. Vždy nějakou svoji představu přinesou i snoubenci. Já se snažím do jejich nápadů vnést ty své, zahrnout zkušenosti a osvědčené věci. Hodně čerpám z obrázků na pinterestu, aspoň co se výzdoby týká, čtu si zahraniční blogy a weby se svatební tematikou.
Můj pracovní den je pokaždé úplně jiný co se času týče, ale přesto jsou věci, které se v něm opakují a to je nespočet mailů, telefonů a zápisek. Večer když uložím děti si většinou vrhnu na maily, zapsaní, vyřizování všeho, co klienti chtějí a hledání vhodných dodavatelů. Někdy se vracím k osvědčeným a někdy vyhledávám úplně nové.
Také už jsem se zmiňovala o mé práci pro zpěvačku Janu Rychterovou, tady je to trochu o tom prodat její vystoupení, ale tato práce je okořeněna vymýšlením scénářů, produkce a dodavatelů pro videoklipy atd. Měsíc únor se pro nás nese ve znamení natáčení a focení dvou videoklipů pro dětské písničky. Moc se na to těším, protože je to vždy zpestření mé práce a poznáním nových lidí.
Příští článek bych chtěla věnovat odpovědím na nejčastější otázky, na které se mě ptáte. Pokud by vás něco zajímalo, napište svoje otázky do directu na mém instagramovém profilu: simonafaukoordinatorka
Hezký den
Vaše Simona